DS Netrdlo - divadélko Zdeňka Řehky
V roce 1983 vzniklo při VVŠ PV divadlo NETRDLO, kromě DS Haná nejdéle působící soubor ve Vyškově. Předchůdcem NETRDLA bylo poetické divadlo Oáza působící při VVŠ (1976 - 1981). Poté se uvádělo jako divadélko FK pod zřizovatelskými křídly F-klubu ve Vyškově. Za dobu své existence spolupracovalo NETRDLO s mnoha soubory z různých krajů Čech, Moravy a Slovenska. Díky stálé obměně členů se stal z divadla spolek ryze civilní. Až do roku 1987 byl uměleckým vedoucím souboru NETRDLO neúnavný propagátor amatérského divadla, básník a režisér Josef Řičánek. Po celou dobu mu s režií pomáhal Zdeněk Řehka. Nikdo se tedy nedivil, že po odchodu Řičánka se v roce 1989 ujal jeho funkce právě Řehka. Po Zdeňkově náhlé smrti v roce 1996 režii převzali Alexandr Novák a Ivan Přikryl. NETRDLO bylo vždy průkopníkem netradičního divadla, které se postupem času stalo zcela tradičním. Vytvořilo vlastní nezaměnitelný styl, nejlépe charakterizovaný okřídlenou větou jednoho ze zakladatelů Josefa Řičánka: „Amatérské divadlo se musí vejít do kufru trabantu“ – tedy jinak řečeno – princip chudého divadla. Několikrát se však od této myšlenky odklonilo a obohatilo svá představení o propracovanou scénografickou složku.
Od doby svého vzniku nastudovalo Netrdlo – divadélko Zdeňka Řehky tyto inscenace: Jeppe z Vršku (autor: Ludwig Holberg, 1983), Týden rodáků, Budeš dlouho živ (autor: J. Seifert, 1987), Jak jsem vyhrál válku, Hadrián z Římsů (autor: V. K. Klicpera, 1993), ASUT ve Zvláštní škole umění (1993), Strakonický dudák (autor: J. K. Tyl), INRI (autor: Miroslav Niklíček, 1995), Višňový sad (autor: A. P. Čechov, 1996), Jakub a jeho pán (autor: M. Kundera, úprava: E. Schorm, 1997), Ženitba (autor: N. V. Gogol, 1999), Johanes doktor Faust (autor: Matěj Kopecký, Kamil Bednář, režie: A. Novák, 2003), Služky (autor: J. Genet, režie: A. Novák, 2010) a Letní den (autor: S. Mrožek, režie: A. Kummer, 2013) .
Netrdlo sklidilo potlesk publika i vavříny na mnoha přehlídkách amatérského divadla na Moravě i v Čechách: v Bechyni, na Šrámkově Písku či Jiráskově Hronově (účast s inscenací Višňový sad na 66. Národní přehlídce Jiráskův Hronov 1996), v Hodoníně, Kroměříži, Kojetíně, Veverské Bítýšce aj.