Moudrost štěstí

Celovečerní dokument Moudrost štěstí je nejniternějším ponorem do myšlenkového světa 14. tibetského dalajlámy a aktuálním svědectvím o stavu naší planety. Film poprvé zachycuje dalajlámu, jak mluví přímo ke každému divákovi.

Unikátní dokument zachycuje dalajlámu poprvé ve velmi intimním spojení s divákem. Nositel Nobelovy ceny za mír v něm, díky své otevřené mysli a odzbrojujícímu důvtipu, nabízí aktuální návod na zdraví a šťastný život uprostřed výzev 21. století. Přímý pohled do očí a nadčasová moudrost jedné z nejznámějších osobností světa, která téměř devadesát let sleduje dění z trůnu tibetských buddhistů, jsou zde zachyceny ve spojení se strhujícími obrazy naší planety a nedávno objevenými archivními záběry.Tvůrci filmu, mezi nimi i dalajlámův dlouholetý student, herec a producent Richard Gere, přinášejí do kin nezapomenutelný meditativní zážitek. Ten odemyká dveře k trvalému štěstí a odhaluje, že každá z osmi miliard lidských bytostí na planetě má klíč od těchto dveří ve vlastních rukou.

Amatér

Charlie Heller (Malek) je brilantní, ale hluboce introvertní luštitel CIA pracující ve sklepní kanceláři centrály v Langley, jehož život se obrátí vzhůru nohama, když je jeho žena zabita při teroristickém útoku v Londýně. Když jeho nadřízení odmítnou jednat, vezme věci do vlastních rukou a vydá se na nebezpečnou cestu po celém světě, aby vypátral viníky, přičemž jeho inteligence mu poslouží jako nejlepší zbraň, díky níž unikne pronásledovatelům a dosáhne pomsty.

Vilém Tell

Jedna střela, která stvořila legendu

Na začátku 14. století je Svatá říše římská v krizi a její sevření Evropy se uvolňuje. Rakouský rod Habsburků toho využívá a podmaňuje si území Švýcarska. Jejich místodržící tvrdě potlačuje historická práva švýcarských rolníků a horalů do té míry, až to jednoho z nich přiměje ke vzdoru. Je to lovec a jmenuje se Vilém Tell.Po své účasti v křížové výpravě do Svaté země Vilém Tell přísahal, že se již nikdy nedopustí násilí. Postupnému útlaku švýcarských kantonů ze strany rakouské habsburské dynastie ale nedokáže nečinně přihlížet. Aby zastavil další krveprolévání a útlak, rozhodne se přidat k boji za nezávislost.Rakouský místodržící Gessler je odhodlaný toto povstání potlačit za každou cenu. Věří, že se tak vetře do přízně rakouského krále a získá ruku jeho dcery. Gessler ví, že Vilém Tell je tím, kdo povstalce vede proti králi. Aby ukázal svou moc a zničil povstání hned v zárodku, rozhodne se Tella veřejně zostudit a přinutit ho poníženě pokleknout před rakouskou korunou.Lovec Tell je známý svou přesnou střelbou z kuše, Gessler ho tedy donutí, aby před zraky všech pozvedl svou zbraň, namířil ji proti svému synovi a sestřelil jablko z jeho hlavy. Tell navzdory Gesslerovu očekávání uspěje a jablko přesně zasáhne. To, že byl k tomuto ohavnému činu donucen, ale umocní jeho nenávist vůči guvernérovi a rozhodne se pomstít. Toto nevydařené ponížení, které mělo podpořit potlačení povstání, nejen zvýší Tellův odpor k habsburské nadvládě, ale Gessler si jím také vysloužil pohrdání ze strany princezny, o jejíž ruku tolik usiloval. Tak začala vzpoura, pro jejíž začátek a intenzitu byl důležitý jeden muž, jedna kuše a jedno jablko.

Mnichov 1972

Podle skutečné události

Drama Mnichov 1972 rekonstruuje jednu z nejtragičtějších událostí moderní historie očima médií a ukazuje, jak zásadně proměnila jejich práci. Příběh se odehrává během Letních olympijských her v Mnichově v roce 1972, kdy se sportovní redakce americké televize, která do té doby reportovala jen o výsledcích amerických sportovců na hrách, začala v přímém přenosu věnovat teroristickému útoku na izraelský olympijský tým. Jejich objektivy originálně nahlíží na den, který na televizních obrazovkách v přímém přenosu sledovala víc než miliarda diváků.Hlavním hrdinou příběhu je mladý ambiciózní producent Geoff (John Magaro), který se chce předvést před svým šéfem, televizní legendou Roonem Arledgem (Peter Sarsgaard). Společně s německou tlumočnicí Marianne (Leonie Benesch) a mentorem Marvinem Baderem (Ben Chaplin) se nečekaně ocitá přímo v epicentru událostí a rozhodne se příležitost využít, ať to stojí, co to stojí. Narůstající smrtelné nebezpečí pro izraelská rukojmí však čím dál víc vyostřují souboj mezi Geoffovými ambicemi a snahou dělat to, co je správné.

Saint-Exupéry

Vydejte se za snem s otcem Malého prince.

Píše se rok 1930 a mladý Antoine de Saint-Exupéry slouží společně s legendárním letcem Henrim Guillaumetem jako pilot francouzské poštovní společnosti. Aby zachránili budoucnost společnosti a urychlili dodávání pošty, hledají v horách nebezpečné zkratky. Během jedné cesty se Guillaumet v Andách ztratí. Za pomoci Guillaumetovy ženy Noëlle a hnán vírou a odhodláním svého přítele najít, se Saint-Exupéry rozhodne podniknout záchrannou akci. Během tohoto nebezpečného dobrodružství o sobě Saint-Exupéry zjistí, že jeho schopnost snít, může být jeho nejsilnější zbraní. Během putování si své představy neustále zapisuje a zakresluje do deníku. Deset let po této neuvěřitelné cestě vydává MALÉHO PRINCE, jeden ze zásadních titulů světové literatury.

Prezidentka

Pět let po boku prezidentky krizemi zmítaného Slovenska. Pět let života Zuzany Čaputové, a to i v situacích, kam jiné kamery nemohly.

Pět let byla prezidentkou krizemi zmítaného Slovenska. Pět let ji zblízka sledoval filmový štáb, a to i v situacích, kam jiné kamery nemohly. Politická i osobní dramata, setkání se světovými vůdci nad globálními dilematy, ale i s běžnými občany nad problémy všedního dne. Mimořádně intimní portrét ženy, která se pokouší vnést lidsky otevřený přístup do tradičně mužského soutěživého světa vrcholné politiky a přitom hlavně zůstat dobrou matkou svých dcer. Milovaná i nenáviděná Zuzana Čaputová.

Výjimečný stav

Musíš za svou pravdou stát, hlásá ústřední melodie nové české komedie Výjimečný stav, kterou po sedmileté pauze natočil režisér Jan Hřebejk jako svůj další celovečerní film. Podle scénáře novináře a jednoho z autorů Zeleného Raoula Milana Tesaře tak vznikl snímek o zahraničním reportérovi, který kvůli své žárlivosti tajně opustí stanoviště na Blízkém východě, aby následně z pražského bytu „vysílal“ nejaktuálnější zpravodajství z místa probíhající revoluce. V hlavních rolích snímku se objeví Ondřej Vetchý, Tatiana Dyková a Jordan Haj.

Amerikánka

Příběh o holce, kterou nedostali.

Vracíš se na místa. Na místa, kde jsi vyrůstala. Třeseš se. Potíš se. Polykáš. Nemůžeš se vyhnout vzpomínkám. Některý jsou jako pestrý obrazy. Některý jak rány pěstí. Děcák za komunistů. Pěstouni. Pasťák. A pak samet. A svoboda, se kterou nevíš, jak naložit. Stokrát jsi padla. Ale stokrát zase vstala. Nedostali tě. Nebyla jsi na to totiž sama. Měla jsi sebe. A taky naději. Naději, že jednou zdrhneš do Ameriky. Kde na tebe čeká táta.  Amerikánka. Příběh o holce, která přestala utíkat. Režisér a producent Viktor Tauš přichází s filmovým zážitkem roku. Amerikánka vypráví svůj příběh netradičním stylizovaným jazykem, který připomíná surrealistický gejzír plný barev, života a snů. Byť ve filmu není jediná realistická scéna, intenzivní pocit reality mysl diváka ani na chvíli neopustí. Nic není skutečné, a přesto je úplně všechno, co na plátně uvidíte, skutečné. Příběh. Postavy. Jizvy. Všechno je autentické. Děti zde hrají opravdové postavy opuštěných dětí, a jelikož jsou samy převážně z dětských domovů, sytí příběhy svých postav vlastními osudy. Viktor Tauš příběh Amerikánky nejprve inscenoval v divadle Jatka 78, kde ji vidělo přes 100 000 diváků. Epická filmová adaptace bude kinech od 30. května 2024.

Ema a smrtihlav

Marika je maďarská vdova, která v bouřlivých letech druhé světové války a válečného Slovenského státu ukrývá ve svém domě na slovensko-maďarské hranici židovského chlapce a stává se středem zájmu dvou mužů - slovenského kapitána Hlinkovy gardy a německého nacistického důstojníka 40. léta. Válečný slovenský stát staví svou identitu na nenávisti k menšinám. Po vyhnání Čechů odjíždějí první židovské transporty. Sílící nacionalismus postihuje i maďarskou vdovu Mariku, která přijde o práci v arizovaném krejčovském salónu v centru Bratislavy. Do její vesnice přijíždějí gardisté s jasným posláním: "Zasít slovenskou krev v tomto Maďarmi obývaném koutě slovenského pohraničí!„ Kvůli svému původu i tomu, že ukrývá židovského chlapce, se Marika snaží držet v ústraní. Přesto se ocitne v centru pozornosti dvou mužů. Kapitána slovenské Hlinkovy gardy a německého nacistického důstojníka. Drama slovenské režisérky Ivety Grófové je adaptací stejnojmenné knihy Petra Krištúfka, která oživuje dramatické období válečného Slovenska. Příběh rozpolcené doby, která hrdiny staví před složitá dilemata, je vyprávěn sugestivním vizuálním jazykem.

Velký finále PSO

Kolik odhodlání potřebujeme k tomu, abychom si splnili své sny?

Police Symphony Orchestra (PSO) je amatérská hudební parta stovky muzikantů, zpěváků a dobrovolníků z malého města Police nad Metují u polských hranic. S nakažlivou energií se vrhají do realizace čím dál tím troufalejších nápadů – vyprodat legendární pražskou Lucernu, uspořádat benefiční koncert pro 5 000 diváků nebo vystoupit se zahraniční hvězdou. Sny a plány jsou skvělé, ale když je chcete přenést do reálného života a čelit všem výzvám, není to žádná sranda. Ustojí nadšenectví střet s dospělostí a najdou členové PSO to, co je v životě opravdu důležité? Časosběrný hudební film o mimořádném hudebním uskupení, které se vydává na velká pódia, je zároveň osobní výpovědí obyčejných mladých lidí o světě kolem nás.  „Velký finále PSO je čisté antidepresivum do kin,“ láká diváky režisér Dominik Kalivoda. A zároveň doplňuje, „jeden z nejsilnějších momentů filmu je, kdy naše hlavní protagonistka Petra obětuje svoji vlastní kariéru a rozhodne se ukončit spolupráci s velkým národním tělesem, aby měla čas na to, co miluje a řekne: já to v Praze balím, já jdu zpátky za tím svým orchestříkem do Police.“  Film měl světovou premiéru jako zahajovací film 64. Festivalu pro děti a mládež ve Zlíně 2024, kde získal ocenění Zvláštní cenu prezidenta festivalu.