Zámecká lodžie

Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn (1664 – 1695 olomouckým biskupem) nechal obnovit zámeckou zahradu. Dochovaný latinský nápis nad vstupním portálem praví: "Tuto donedávna zpustlou zahradu novým uspořádáním záhonů a založením chodníků upravil, rozličnou výsadbou zvelebil, něžnou stavbou sloupořadí a zřízením fontány vyzdobil Karel Lichtenštejn, L. P. 1673." Hlavní dominantou zahrady je lodžie. V průčelí má sedm arkád s toskánskými sloupy, horní část zdobí balustráda. Autorem projektu byl s největší pravděpodobností Giovanni Pietro Tencalla (významný italský architekt působící na vídeňském dvoře), vedl také rekonstrukci kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově.

Lodžie patří mezi kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek. Kolonáda i portál jsou přesně datovány letopočtem 1673 uvedeným v pamětním nápisu a kartuši biskupského znaku Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu. V této době zažíval Vyškov velký rozkvět a vyškovskému zámku se zahradou, který býval příležitostnou biskupskou rezidencí, se dokonce přezdívalo „moravské Versailles“.

Zámecká lodžie a areál zámecké zahrady prošel v dalších obdobích různými úpravami a dostavbami, které vlastnímu prostoru spíš uškodily. V 19. století byla k lodžii přistavěna budova s bytem pro správce hospodářského zámeckého dvora. Za 2. světové války se v zahradě dokonce nacházel sběrný pracovní tábor. Zámecká lodžie neprošla během své existence žádnou zásadní rekonstrukcí a postupně chátrala, pouze v roce 1964 získala novou střechu. V průběhu let se objevila řada návrhů na využití lodžie a její přístavby – například pro Muzeum Vyškovska, Dům svazu československo-sovětského přátelství, restaurační zařízení, sídlo firmy s ubytováním. Poslední záměr spočíval ve využití objektu pro divadlo malých forem. Všechny záměry však byly odkázány k nezdaru kvůli obrovským finančním nákladům na přestavbu. Proto se město postupně přiklonilo k myšlence soustředit se pouze na samotnou lodžii ze 17. století a zadní, historicky bezcennou přístavbu odstranit.

Rekonstrukce zámecké lodžie proběhla v letech 2005 a 2006 a zahrnovala nové fasády, opravu arkád, vnitřních zdí lodžie, terasy, portálů, ostění oken, pískovcové dlažby i restaurátorské práce na biskupském erbu. Památka získala také nové schodiště na terasu, z níž si mohou lidé po desetiletích opět prohlédnout areál vyškovského zámku. Celkové náklady na rekonstrukci činily 6 milionů korun, z toho více než 4 miliony pokryla dotace ze Společného regionálního operačního programu Evropské unie. Na průběh rekonstrukce dohlížel Národní památkový ústav.