Sokolský dům

Specifikem v rámci vyškovského Sokola bylo jeho kino. Na rozdíl od kina orelského bylo řízeno nezávisle na jednotě v rámci vlastního partnerského spolku. Spolek Družstvo ku zřízení tělocvičny byl založen již roku 1896, předsedou se stal ředitel Kontribučenské spořitelny J. Ších; ten se však po roce funkce vzdal, když se členové jednoty odmítli korporativně účastnit otevření církevní dívčí školy. Nástupcem Šícha se stal starosta jednoty J. Hora. Ze stejných důvodů se tehdy vzdal náčelnictví Jan Strnad, sokolské činnosti však nenechal a ujal se vedení oddílu žen.

Původně byl spolek řízen dvanáctičlenným výborem složeným ze zámožnějších Sokolů, kteří mohli ručit a krýt finanční stránku. Jedinou činností spolku bylo obhospodařování sokolských budov a zajišťování financí pro vyškovský Sokol. Nejdůležitější člen byl vždy pokladník. Po první světové válce se stalo hlavním zdrojem příjmů kino.

Kino bylo z počátku řízeno Leopoldem Markem a poté Janem Honem. První představení se konalo 15. 12. 1915. Filmová představení byla hojně navštěvována a jako technická novinka nadchla mnoho lidí. Od roku 1920, kdy se hrálo 74 filmů, se velmi rychle zvyšoval počet představení až na 274 v roce 1940. Němé filmy doprovázel Štědroňův komorní orchestr, od roku 1931 se promítaly i filmy zvukové. Od tohoto roku se také mění název na Stavební družstvo Sokola ve Vyškově. V roce 1935 došlo k pevnějšímu připoutání k sokolské jednotě tím, že každý člen Sokola se automaticky stal členem Družstva. Celkové hospodaření družstva, přesněji řečeno výnosy kina, umožnily výstavbu Tyršovy a Vaníčkovy sokolovny, zakoupení dalších pozemků a krytí různých akcí.

Například v roce 1934 byl zisk kina 63 tis. Kčs a celkové hospodaření za tento rok se pohybovalo kolem 100 tis. Kčs. V následujících letech se výnosy kina zvyšují, v roce 1939 je to již 125 tis. Kčs. Ještě v roce 1939 kino funguje dle nastartovaného trendu bez větších omezení, ale pozvolna začíná zasahovat cenzura do skladby programů. Také dochází ke spolupráci s kinem v Katolickém domě, kdy spolu konzultují repertoár a vzájemně si vycházejí vstříc. Poslední předválečný účetní záznam za rok 1940 uvádí výnos kina jen 38 tis. Kčs, družstvo sice hospodaří s 300 tis. Kčs, ale většinu z toho tvoří členské příspěvky a půjčky.

Dne 25. 10. 1945 se koná první schůze Stavebního družstva po válce. Od května do prosince se hrálo 18 filmů, z nich 12 bylo českých, ve 150 představeních. Návštěvnost byla skoro 30 tis. diváků. Zisk z promítání činil 200 tis. Kčs.

První poválečná valná hromada se uskutečnila 10. 2. 1946. Na ní byl hodnocen jak rok předešlý, tak také budoucnost kina a priority družstva. Jako jeden ze dvou zásadních problémů viděli členové výboru nemožnost vlastního výběru filmů, který byl před válkou zaručen. Valná hromada potvrdila staré vedení v čele s R. Gregorem. Poprvé se také objevila vážná debata o likvidaci spolku nebo alespoň o konečném převedení tělocvičen na Jednotu Sokol. Ale situace to prozatím neumožňovala, i když členové výboru nebyli proti. Dokonce byla zřízena tříčlenná komise jednající s ČOS a finančními úřady o budoucím převodu.

Dle zprávy za rok 1946 se družstvo v prvních poválečných letech věnovalo především financování obnovy tělocvičen a majetku Sokola Vyškov. Nejnutnější opravy si pro tento rok vyžádaly kolem 250 tis. Kčs. Během krátkého období po roce 1945 znemožňuje sloučení nevyjasněná situace kolem vlastnictví budovy a pronájmu kina. Správa státních kin nehodlá vydat přímé nařízení o ceně a přísliby nic neřeší, až tedy rok před zestátněním kin dochází k jasnému vyhlášení, ale to je již pozdě. Takto nevyjasněnou situací je ochromen přísun peněz do Stavebního družstva, a tedy i do samotné jednoty. Jediným stabilním příjmem se stávají pronájmy sálů různým organizacím. Během roku 1946 bylo nakonec promítáno 50 filmů v 391 představeních.

Zajímavý je také repertoár – v tomto roce bylo uvedeno 21 českých filmů, 13 sovětských  a  jeden americký (zbylé jsou anglické a francouzské). Návštěvnost byla téměř 70 tis. diváků a čistý výtěžek pro kino činil 76 tis. Kčs. Zpráva za následující rok hovoří o 55 filmech promítaných na 392 představeních. Ve filmové skladbě již dominují zahraniční filmy, hraje se jen 10 českých filmů, přičemž sovětských je 14, francouzských je 11; zajímavostí je 14 amerických filmů. Celkem přišlo do kina 67 tis. diváků. Díky centrální distribuci filmů musí kino ustupovat ze zásady promítání většího počtu českých filmů. Je také zřejmé, že velký podíl v předešlých letech měla aktuální česká tvorba (především s V. Burianem), která v poválečných letech byla na ústupu a nových filmů bylo málo. Výtěžek za rok 1947 byl 50 tis. Kčs. Výnosy se tento rok snížily také díky snížení z 10 % na 7 % výnosů z tržeb pro kino. Finanční tlak na družstvo byl neustále větší, což znemožňovalo krytí oprav válečných škod, které byly rozpočtovány na rok 1947 částkou 100 tis. Kčs. Družstvo si muselo brát úvěry.

V následujícím období dochází ještě ke zhoršení situace, protože k opravám válečných škod přibývá i adaptace budov pro nové členy. Družstvo je hlavním orgánem, který se touto situací musí zabývat, ale žádného řešení není dosaženo. Finance z kina a dalších aktivit již vůbec nedostačují. Od roku 1950 se opravy zastavují úplně a dochází jen k nejnutnějším zajišťovacím pracím. Československý státní film se snaží zabavit budovu a vybavení kina (již od roku 1945) na základě Dekretu prezidenta republiky ze dne 28. 8. 1945 a Dekretu ze 25. 9. 1945, čemuž se družstvo úporně brání, nakonec je vše předáno k novému zhodnocení do Prahy. Státní film také konečně určuje 6% zisk pro kino. V roce 1950 bylo odehráno 103 filmů v 278 představeních. Ze 103 filmů bylo 48 sovětské provenience, jen 14 filmů bylo českých.

Na valné hromadě ze 7. 2. 1951 je zvoleno nové vedení v čele s A. Smetanou. Rozpočet na následující rok byl stanoven na 85 tis. Kčs, což samo ukazuje na neodvratitelný konec. Tato valná hromada je také poslední.

Po zestátnění kina a sjednocení tělovýchovy zaniká v roce 1951 také Stavební družstvo. Stavební družstvo je paradoxně díky své nezávislosti, poslední svobodnou součástí Sokola, která není nijak ovlivňována sloučením tělovýchovy. Spolkům, tedy již jen sportovním, sjednoceným pod jednotnou tělovýchovu končí možnost nezávislého příjmu a podnikání.

Ve druhé polovině minulého století budova postupně chátrala a začátkem devadesátých let byl provoz kina přerušen. Obnoven byl až po generální rekonstrukci začátkem roku 1994. Provoz dnes již víceúčelové budovy byl zahájen 4. února 1994 tradičními sokolskými šibřinkami.

 

Hlavní činností je provoz kina, které je moderně vybaveno – opatřeno je zvukem v úpravě dolby stereo-spectral recording. Projekční technologie byla modernizována začátkem roku 2011 ve standardu DCI na formát 2K, následně došlo k rozšíření o formát Dolby 3D. Kapacita sálu je 236 míst.

Od roku 1994 přišlo na 4 008 filmových představení 316 177 diváků. V roce 1994 stála průměrná vstupenka do kina 23 Kč, v roce 2003 již návštěvník zaplatil 61 Kč. Při této příležitosti musíme podotknout, že vstupné nestanovuje provozovatel kina, tedy MKS, ale distributor, tj. majitel filmové kopie. Rovněž je třeba připomenout, že z vybraného vstupného se odvádí jedna koruna za každého diváka na Fond kinematografie, se kterým hospodaří ministerstvo kultury, dále 50 % pro distributora za půjčení kopie, DPH, poplatek pro Ochranný svaz autorský a Integram. Takže pro provozovatele samotného mnoho nezbude.

Víceúčelový sál je v průběhu roku využíván k uskutečňování kulturních a společenských akcí, valných hromad, festivalů, výstav a podobně. Přísálí a vestibul kina jsou využívány především k výstavám.

Ke konci roku 2008 byla zřízena v přísálí kina trvalá galerie ve spolupráci Filmového klubu a Fotoklubu Orion. Cílem "GALERIE KINO" je zpestření nabídky kina; zaměřujeme se spíše na poloamatérskou tvorbu, ale i na profesionály, popřípadě na autory, kteří se inspirují filmovou tvorbou. Galerie je přístupná vždy půl hodiny před představením nebo během dne na požádnání. Pro výstavy máme k dispozici 23 kliprámů Nielsen 60 x 80 cm. Pro zájemce o výstavy je zde plánek přísálí v *pdf.

Součástí budovy je i restaurace Granada bar, která kromě svého provozu zajišťuje služby na společenských akcích v sále kina. V prostorách budovy se schází Klub filatelistů. Před kinem je k dispozici bezplatné parkoviště.

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.